Historie

Vývoj letadla řady Trenér zahájil v Otrokovicích krátce po válce konstrukční tým pod vedením Ing. Karla Tomáše. Ministerstvo Národní Obrany tehdy požadovalo školní letoun schopný akrobacie s pilotními prostory umístěnými za sebou. Letoun Zlín Z-26 Trenér, označovaný vojenským letectvem jako C-5, poprvé vzlétl v roce 1947. Byl smíšené konstrukce - trup svařený z trubek potažený plátnem, celodřevěné křídlo a ocasní plochy.

Zástavbou celokovového křídla a ocasních ploch vznikl Zlin Z-126 Trenér II, který poprvé vzlétl 8. října 1953. Sériová výroba Z-126 začala na konci roku 1953. Letoun poháněl čtyřválcový motor Walter Minor 4-III. Naše vojenské letectvo používalo Zlíny Z-126 pod označením C-105, proto se typu dodnes říká "stopětka".

Skupina Z-226T, Z-226A a Z-326

V dubnu 1955 byl zalétán prototyp vlečného letounu označeného Zlín Z-226B Bohatýr. Vznikl úpravou letounu Z-126. Trup letounu byl odlehčen, konstrukce vztlakových klapek byla změněna z elektrických na mechanické. Řízení a přístrojové vybavení bylo instalováno pouze v zadním pilotním prostoru. Do draku byl zastavěn silnější šestiválcový motor Walter Minor 6-III o výkonu 118 kW (160 koní). Při letových zkouškách nového letounu zaujaly i výborné akrobatické vlastnosti. Proto vznikl v zimě 1955/56 nový typ vycházející ze šestadvacítky - Zlín Z-226T Trenér 6.

Nový letoun si zachoval hlavní úpravy vyzkoušené u Bohatýra, měl však úplné dvojí řízení. Několik kusů sloužilo i v naší armádě pod označením C-205. Postupně vznikla řada modifikací "dvěstěpětky" - jednomístné Z-226A Akrobat a Zlín Z-226AS Akrobat Speciál, Z-226M vybavená novým motorem Avia M-137A o výkonu 180 koní, nebo Z-226MS (motor M-137A a automaticky stavitelná vrtule Avia V-503). Letounů řady Z-226 dodnes létá v Česku několik desítek a používají se především k vlekání kluzáků.

Začátkem roku 1957 začal v Moravanu vznikat nový letoun řady Trenér, nyní poprvé vybavený zatahovacím podvozkem. Dne 12. srpna 1957 byl zalétán první prototyp letounu Zlín 326 Trener Master s imatrikulací OK-LHA. Pilot se přesunul opět na přední sedadlo (Z-226 měla hlavní pilotní sedadlo vzadu). Vyráběl se v období let 1959 až 1968 a celkem vzniklo 420 kusů, řada z nich na export. Deset letounů Z-326 bylo dodáno československému vojenskému letectvu pod označením C-305. Jeden letoun během služby u vojenského letectva havaroval, zbylých devět bylo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let předáno aeroklubům.

Nové letouny Z-326 v Otrokovicích připravené pro francouzského zákazníka

Na konci sedmdesátých let byly československé Z-326 upraveny zástavbou nové pohonné jednotky Avia M-137A na verzi Z-326M. Zástavba motoru M-137A a stavitelné vrtule V-503A byla nazvána Zlin 326MF a do tohotu standardu byly zatím přestavěny čtyři letouny, včetně naší OK-OTF.

V roce 1965 byla zahájena výroba další vývojové řady - Z-526 Trener Master. Vyznačovala se zatahovacím podvozkem převzatým ze Z-326, stavitelnou vrtulí V-503 a šestiválcovým motorem Walter Minor 6-III. Zástavba těžší vrtule si opět vyžádala přesunutí pilotního sedadla pro sólo lety dozadu. Do roku 1969 bylo vyrobeno 61 kusů letounu tohoto typu, většina na export. V roce 1969 vznikl letoun Z-526F vybaven motorem M-137A a vrtulí V-503A, kterých bylo vyrobeno dalších 172 kusů. Vyráběna byla i verze Z-526L s motorem Lycoming nebo jednomístné akrobatické speciály (Z-526A,  AFS).

Poslední typ vývojové řady, Zlin 726, byl vyráběn do roku 1977. Od předchozích verzí se odlišoval kovovým potahem trupu a zástavbou motorů M-137A nebo M-337 s kompresorem.

 

Vyhledávání

Kontakt

OK-OTF V hangáru na letišti Panenský Týnec...

...anebo někde nad vaší hlavou!